Lymfatický systém:

Důmyslná kanalizace těla.

Možná si řeknete, ta ženská je blázen. Tak čtěte dále a uvidíme...

Každé větší sídliště potřebuje svou kanalizaci na odvod odpadu. A co naše tělo?

Existuje větší sídliště než systém těla člověka nebo zvířete? Nejen buňky, ale také saprofytické bakterie, které tvoří svou četností desetkrát více jedinců než buňky hostitele. A to už jsou stovky trilionů jedinců, kteří něco spotřebují a vytvoří obrovské množství odpadu ze svých metabolických aktivit, ze své přeměny látek pro získávání energie a stavebního materiálu. Toto obrovské množství zplodin odvádí jedinečný kanalizační systém těla - lymfatický systém.

Jemné tenkostěnné lymfatické cévy protkávají svou sítí všechny tkáně a odvádějí z prostor mezi buňkami tkáňový mok. Spojují se do hrubších svodných mízních cév a ty vytvářejí mohutné mízní cévy, jež často doprovázejí krevní cévy těla. Na cestě mízních cév se vytvářejí mízní uzliny, které slouží jako filtry pro zachycení případných patogenů a jejich následnou likvidaci. A kde končí tento pouze jednosměrný lymfatický systém? Nejmohutnější mízní cévou - hrudním mízovodem - ústí do velkých hrudních žil, do horrní (u zvířete přední) hrudní žíly. Vedle funkce odvodu metabolitu a jiných odpadních látek odvádí tuky ze tkání v podobě drobných kapének ke zpracování do krve, pomocí mízních uzlin chrání tělo před šířením patogenních původců onemocnění. Živiny získané v zažívacím traktu vede lymfa do krve.Neméně důležitou funkcí je podíl na zajištění relativní neměnnosti vnitřního prostředí (homeostáze). I když tento systém vypadá jednoduše, dočkal se samotného vědního oboru - lymfofologie. "Lymfatický systém je pro život zdaleka nejdůležitějším ekologickým systémem", řekl dánský lékař dr. Emil Vodder, zakladatel moderní lymfologie a metody lymfodrenáží. Upozorňoval také na to, že špatná funkce tohoto systému vede ke vzniku mnoha různých nemocí. Největším lymfatickým orgánem v těle je slezina, ale ta má tolik funkcí, že si zaslouží vlastní kapitolu. Snad někdy v příštím článku.

Laicky řečeno, třídí, co je v těle přirozené, nebo co tam nepatří.

Dále mízní uzliny obsahují žirné buňky, které přímo u zdroje průniku do těla dokáží zlikvidovat proniklé bakterie. při průniku do mízní uzliny dochází k její aktivaci, kdy se příslušné buňky množí. Dochází tak ke zduření uzlin, jež se stávají hmatné a dokonce i viditelné.

Dostáváme se k další součástí LS - k brzlíku. Ten má za úkol rozpoznat antigeny vlastních tkání a tolerovat bakterie od antigenů patogenních původců onemocnění. Mimo jiné brzlík odpovídá za vznik alergie.

Posledním komponentem LS je kostní dřeň. Vedle erytrocytů a krevních destiček buduje B-lymfocyty tvořící protilátky, granulocyty, jež hrají roli při boji s bakteriemi, parazity a také s cizorodými bílkovinami, a nakonec monocyty, které likvidují napadené buňky těla.

Vraťme se ale k samotnému LS. jeho postižení poznáme snadno. Vznikají otoky. Je to porucha odtoku lymfy. Otok je nebolestivý, nebývá doprovázen zánětem, zvýšenou teplotou ani změnou barvy. Jedná se o nebolestivý otok těstovité konzistence, lymfedém. Končetina bývá omezena v hybnosti. Později se v místě městnání lymfy ukládají bílkoviny a kůže v místě otoku ztuhne. Přidružuji se další komplikace v podobě infekcí kůže a podkoží.

Jak si nejlépe pomoci? Nejdůležitější je pohyb, dále úprava stravy, případně přidat potravinové doplňky, masáže či případně autotrakční lehátko.

Tak to je trocha somatologie, kterou myslím stojí za to znát. Vždyť jsme zde pro užívání si života a pro radosti, a ne pro život plný nemocí a bolestí, pravda? Tak chyťte ty opratě pevně a radostně žijte!

To Vám ze srdce přeje Pavla